V reakci na množící se dotazy ohledně shánění výstroje KSK, jsem se rozhodl napsat článek, kde se pokusím celou problematiku více rozebrat. Následující řádky také pomohou lépe pochopit úskalí a potíže, se kterýma se potýká ten, který se rozhodne napodobovat KSK.

Na prvním místě je potřeba si uvědomit, že žádná výstroj není oficiálně "KSK". Přízvisko "KSK" nebo "Kommando" nebo "Spezialkräfte" jsou většinou přiřazeny až u popisek na různých eshopech, kde tak prodejci chtějí zdůraznit, že ten či onen artikl je využíván i speciálními jednotkami Bundeswehru. Buďte ale připraveni na to, že takto označené produkty se nemusí shodovat s těmi, které KSK skutečně užívá. Nejeden prodejce či výrobce už pochopil, že pokud přidá "KSK" k čemukoliv, minimálně to vzbudí větší zájem na straně zákazníka. ;) V každém případě, před tím, než člověk začne cokkoliv shánět, je nutné získat základní povědomí o tom, co KSK dodopravdy používá a od jakých výrobců. Získat tyto informace je ale někdy tvrdý oříšek, vzhledem k tomu, že KSK funguje velice utajeně a jen málo informací se dostane na veřejnost.

KSK operátoři, stejně jako příslušníci jiných speciálních jednotek, používají kvalitní a funkční vybavení, které jim usnaďňuje život. Mezi základní "frontovou" výstroj KSK patří i taktická vesta. Na většině fotografií KSK lze identifikovat jeden typ vesty, který je do značné míry modulární a umožňuje individuální úpravy podle množství a druhu nesené výzbroje a munice.

Tato taktická vesta se většinou uvádí pod souhrnným názvem Mosquito, což je ovšem pouze jeden (s největší pravděpodobností první) výrobce vesty tohoto typu. Na ostatních vestách Mosquito-typu můžeme najít podpisy výrobců jako je Heim, či schlezwiger Tauwerkfabrik. Základním prvkem vesty jsou čtyři sumky na 2 zásobníky do útočné pušky G36. Ty jsou opatřeny klasickým zapínáním známým původně z vest britských, posléze i německých či českých. Pro jistější uzavření jsou pojištěny suchým zipem, který umožňuje těšné dovření i v případě, že je v kapse něco menšího. Tyto čtyři sumky jsou posazeny přesně doprostřed vesty na břiše operátora, který tak má potřebnou munici vždy po ruce. Vedle těchto muničních sumek jsou dvě menší kapsy, zapínané fastexovou sponou. Řadu sumek pak uzavírá jedna velká stahovací kapsa z každé strany, vhodná například na lékárnu či litr vody v lahvi.

KSK používá velice pestrou směsici výstroje. V zásadě se dá rozlišit podle místa nasazení(mírné pásmo, poušť, arktické oblasti) a také podle taktického určení(zástavba, budovy, průzkum). Vzhledem k tomu, že existuje mnoho výstrojových kombinací, je poměrně těžké jasně vymezit, co kde a kdy použít. Abychom v tom přeci jenom udělali pořádek, pro naši interní potřebu jsme definovali tři základní varianty, které pokrývají cca 90% taktických situací.

Těžká výstroj, která se využívá při operacích v budovách, klade důraz na pasivní ochranu operátora. Základ oblečení tvoří většinou kombinéza(černá nebo flecktarn). Na ní se obléká neprůstřelná vesta a přes ní vesta taktická. Na několika známých fotografiích je vidět často kombinace černých doplňků s flecktarn kombinézou. V některých případech je ale KSK operátor kompletně v černém(včetně potahu přilby). Pro balistickou ochranu se používá neprůstřelná vesta ochranné třídy IV. Do uzavřených prostor se většinou bere i plynová maska MCU-2/P, která umožňuje velice dobrý výhled a spolu s ochranným štítem proti oslnění se stává velice užitečnou pomůckou. Nezbytná je kevlarové přilba s balistickými brýlemi(např. ESS). Na fotografiích z výcviku jsou k vidění i lyžařské brýle CARRERA, SCOTT či UVEX. Do budov se používají nejčastějí krátké zbraně jako např. samopal H&K MP5 R.A.S. s tlumičem, G36C, nebo i G36K s kolimátorem EoTech a xenonovou svítilnou. Výzbroj doplňuje pistole ve stehením pouzře a pyrotechnika(dýmovnice, slzný plyn, flash bang)